Jednou sem s a bráchou a rodiči jeli za babičkou (bydlí v Římě, HLAVNIM MĚSTĚ ITÁLIE).☼Když nás prováděla můj pejsek (zakrslej kokršpaněl) Čumák něco našel!!!Byl to CÉZARŮV DENÍK!!!!!Chvíli trvalo než jsme to rozluštili (měl děsný škrabopis a italština se změnila), ale na konec se to podařilo.Rodičům sme to samozdřejmě neřekli a četli deník začíná takto: Píše se rok85 př. n. l. otec náhle zemřel a já se tak ve věku šestnácti let stal hlavou rodiny.A najednou

*BUM!!!!*

MY SE OCITLI U CÉZARA!!!Po chvíli si nás všiml a začal se vyptávat...Kdo sme,co tam děláme, co chceme atd...????My mu odpověděli a on nám na to řek ,,Když už tu ste tak budeme PŘÁTELI, určitě přicházíte v míru."To se moc často nestávalo,ale tak jo:-) .Tak jsme si skoro furt četli ,Zjistili jsme totiž že 1minuta u nás je 1 den u Cézara.Po týdnu rodiče odjeli a já s brácha sme je přemluvili aby sme zde zůstali babička je totiž učitelka.;-) Po roce u Cézara sme mo rozmluvili svatbu s Cossutií, dívkou z bohaté jezdecké rodiny a dohodili mu Cinnovu dceru Corneli.Ve tom samim roce byl určen za Jovova velekněze. Pak se nám deník někam zatoulal.Tak nám začali časy bez deníku,je toškoda už sme si na to zvikly a teď je tu nuda.:-( Doufám že ho brzi najdem.